Spojovník, rozdělovník, pomlčka, … Je v tom nějaký rozdíl? Přáním mnohých by jistě bylo, aby nebyl, ale jejich čas ještě nenadešel.
Trochu radosti si ale můžeme dopřát, když prozradíme, že spojovník a rozdělovník jsou dvě slova s jedním obsahem. Jde o ten krátký znak -, který běžně používáme pro rozdělení slov na konci řádku (proto rozdělovník), nebo naopak pro spojení dvou těsně spjatých výrazů (Marie Curie-Skłodowská, zeleno-červený prapor, politicko-ekonomická analýza, Frýdek-Místek, Brno-město).
Jak je vidno z příkladů, převažuje jeho spojovací funkce, proto ho častěji nazýváme spojovník. Jeho poznávací vlastností je, že se těsně váže ke slovům, která spojuje, a tudíž ho píšeme bez mezer. I kdybyste si vštípili jen toto pravidlo, budete z nejhoršího venku. Nemůžete pak napsat takové ohyzdnosti jako Praha - Hlubočepy, 15. - 17. 5. 2020, -3 °C.
A co na to pomlčka?
Všechny tyto uvedené případy jsou parketa právě pro pomlčku – znak, ve který vám Word změní spojovník, pokud ho napíšete a po něm oddělíte následující znaky mezerníkem. Pomlčka má ráda prostor, a proto kolem sebe povětšinou vyžaduje mezery. (Nastal podzim – čas bláta a plískanic.)
Bohužel i pomlčka má své manýry. Kromě oddělení textu ve větách vyjadřuje časový nebo prostorový průběh či rozsah: otevírací hodiny jsou 8:00–17:00 hod.; olympiáda se koná 2.–18. 8. 2020; vlak na trase Olomouc–Příbor má zpoždění; text na str. 156–228 atd.
A také může spojovat dva rovnocenné výrazy, které stojí v těsné vazbě, např. vědecké nebo umělecké dvojice, soupeře při sportovních utkáních: duo Svěrák–Uhlíř, utkání Sparta–Slavia, Praderův–Williho syndrom.
V těchto všech případech se pak pomlčka píše bez mezer.
… až na výjimky: Pokud pomlčka spojuje víceslovné výrazy, opět kolem ní mezery píšeme, jako např.: provozovna je uzavřena 28. 5. – 6. 6. 2020; v úseku Hodonín – Moravská Nová Ves bude provoz omezen; vystoupila dvojice Jiří Šlitr – Jiří Suchý aj.